Rozhovor: Tereza Neumanová – Burgos Alimenta

Dobrý den Terko,

Moc děkuji za příležitost udělat s Vámi rozhovor a podělit se o něj s Bikehearťáky – rekreačními cyklisty, kteří cyklistiku milují a mnozí Vás obdivují a ze všech sil fandí, když předvádíte své skvělé výkony na závodech.

V Centru cyklistiky jsme se zatím osobně nepotkali, ale řada lidí Vás tu viděla během výstavy fotek Tomáše Třeštíka pro Specialized. Proto se těším, že Vás čtenářům představíme podrobněji!

Jste talentovaná mladá cyklistka, která si vybojovala dres mistryně České republiky v silniční cyklistice a nyní se budete silnici věnovat na 100 %. Ještě během sezóny 2020 jste předváděla skvělé výkony i na MTB. Zůstane „bajkování“ Vaším koníčkem, nebo už Vás uvidíme jen švihat na silničce?

Já jsem si bajky koncem sezony strašně znechutila. Závodů bylo za celou sezonu moc a poměrně dost závodů jsem si musela organizovat sama. Člověka to strašně unaví, hlavně ty věci okolo. 

Od ME jsem si na bajka nesedla, i když na mě koukal 2 měsíce v pokoji. Zatím mi to vůbec nechybí a tréninky na silnici si maximálně užívám. Myslím, že někdy v létě se vyrazím projet na traily, ale opravdu jen když budu mít silné nutkání 😀 

Spousta Čechů vyráží sbírat cyklistické zážitky a kilometry do Itálie, na Kanáry nebo na Mallorcu. Ve kterých zemích si jízdu na kole užíváte nejvíc Vy a co se Vám na tamní cyklokultuře líbí?

Já sbírám převážně tréninkové zážitky a i ty jsou občas dost silný! Na soustředěních jsem zatím byla na Mallorce, Kanárech, Itálii a teď jsem aktuálně ve španělském Calpe. Všechno má něco do sebe, kromě Itálie, tam to bylo hrozný. 

Nejvíc se mi líbí aktuálně v Calpe, není tu tak velké teplo jako na Kanárech, kde jsem se hned první den spálila. Opalovák – neopalovák, jsem prostě taková. Také to není tak velké jako Palma de Mallorca, takže je tu větší klid. Dají se tu najít krásné cesty úplně bez aut a je tu spousta cyklistů, ke kterým se dá přidat na trénink. 

 V rozhovoru pro Dámy na kole vyjmenováváte celou řadu sportů, kterým jste se věnovala ještě před plným nasazením v cyklistice. Nedávno jste si dávala do těla na běžkách ve Švýcarsku. Jaké máte jako profesionální sportovkyně koníčky?

Já jsem měla, jako dítě trošku náročnější dětství. Je pravda, že moc času na hraní jsem neměla a občas mi to jako malé vadilo. Dneska jsem ale našim strašně vděčná za to, jaké možnosti naučit se všechny sporty mi dali. Můžu trávit podzim všestranným tréninkem různých sportů a vím, že pokud mi někdo nedá do ruky míč na volejbal, nebudu si dělat ostudu a neublížím si (snad). 

Asi hlavním „koníčkem“ je škola a té mám teď ve zkouškovém poměrně dost. Jinak ráda trávím čas v kuchyni, procházkou a nebo péčí o sebe. To je takové moje pravidlo, že se závod bez řasenky nestartuje.

Cyklisté po celém světě si rádi vychutnají šálek kávy a dalo by se říct, že káva je součástí cyklistické kultury. Jaký je Váš vztah k tomuhle lektvaru?

Nevím, kdy naposled jsem měla celých 24h bez kafe. Obvykle padnou 2-3 espresso a cappuccino na snídani je nutností. Na kávě si potrpím a ráda si kupuju kvalitní kávy z malých pražíren. Pokud jsem aktuálně někde mimo domov, tak ráda zkouším i lokální pražírny.

Dopřáváte si kávu jen v civilu, nebo i během tréninků?

Zastavuju i během tréninků, někdy je rychlá zastávka na kafe k dobru.

Jakou kávou bychom Vám udělali největší radost? Silné espresso nebo některou z mléčných variant?

 Když mi někdo udělá cappuccino s hezkým obrázkem, jsem ráda. Latte art mi totiž po půl roce aktivního tréninku stále moc nejde.

Zpátky k cyklistice! Máte nějaký vzkaz malým závodníkům a závodnicím, pro které jste vzorem a chtěli by jít ve Vašich stopách?

Aby se nebáli udělat změnu, když cítí, že jsou na místě, kde nejsou šťastní. Někdy i krok, který se může zdát na první pohled jako krok vzad, Vás potom může vystřelit mnohem výš, než jste stáli předtím.

Jaký by měl být rok 2021, aby Vám z tváře nezmizel ten krásný úsměv, kterým nás dobíjíte přes sociální sítě?

 Já bych si přála, aby se svět vrátil do normálu. Všichni se zase mohli vrátit k tomu co je naplňuje.

A pro mě čistě osobně? Když se mi podaří posunout zase o kousek výš, mít nějaký výsledek, o kterém si budu moc na konci sezony říct, že to za to stálo. A budu spokojená. 

Děkuji za rozhovor.

My také děkujeme za rozhovor a držíme palce, ať se Vaše sny vyplní!

Rozhovor: Honza Tománek – Ironman

V Centru cyklistiky jsme se už párkrát potkali, na švihu už s námi také byl. Teď osobním setkáním doba příliš nepřeje, tak jsem ráda, že se spolu s Honzou Tománkem můžeme pobavit alespoň takhle na dálku a představit ho vám, našim čtenářům!

Začneme otázkou, na kterou jsi určitě zvyklý. Jsi dvojnásobný mistr světa v 70.3 Ironmanu – co znamená to číslo?
To číslo označuje celkovou distanci v mílích, kterou závodníci během tří disciplín v polovičním ironmanu absolvují. V kilometrech to představuje 1.9 km plavání, 90 km na kole (v mém případě na handbiku) a na závěr 21.1 km běhu (na běžecké formuli).

Jak jsi se dostal k triatlonu? V dětství jsi hrál přeci fotbal, je to tak?
V patnácti letech nás srazil nepozorný řidič osobního automobilu, když jsme se s kamarádem vraceli z fotbalového tréninku. V dětství a v době před úrazem jsem vystřídal mnoho sportů a jedním z nich byl i zmíněný fotbal, ale vždy jsem spíše inklinoval k individuálním sportům. Ve fotbale jsem chytal, což je spíše individualistický post a zpětně se přiznám k tomu, že týmového ducha jsem moc neměl. Mou vážní byla vždy cyklistika a dříve především horská kola. Láska ke kolu mě po úraze nasměrovala zpět k cyklistice, ale tentokrát již jen k silnici, které jsem se postupně začal věnovat na vrcholové úrovni. Výkonnostně se mi dařilo, ale na absolutní světovou špičku to zatím nebylo a postupně se u mě začal vytrácet tah na branku. Kolo se stalo rutinou a výzvou byly jen další a další medaile. Přestalo mi to dávat smysl. Prvního 70.3 Ironmana na Lanzarote jsem jel s kamarádem trošku z hecu, ale konečně se mi zhmotnilo to, o čemž jsem již dříve přemýšlel. Vzhledem k tomu, že to byla má první triatlonová zkušenost, byl to tzv. křest ohněm, který mi vyšel na výbornou a do dlouhého triatlonu jsem se zamiloval!

Jeden nepozorný řidič Ti svým způsobem změnil život. Vždy, když spolu mluvíme – po telefonu nebo osobně, vyzařuje z Tebe mega dávka optimismu, kterou by Ti řada lidí bez handicapu mohla závidět. Kdo Tě naučil koukat na svět s nadhledem a optimismem?
 Myslím si, že optimista a do jisté míry i „snílek“ jsem byl vždy! Ale po úraze mi spoustu věcí začalo docházet. Rozhodující pro mě po úraze bylo, když jsem si uvědomil, že jakýkoli problém je tak velký, jak velký ho cítíme. Svůj úraz jsem postupně přestal řešit a vnímat jako svůj handicap. Naopak překonávání překážek a posouvání sebe sama se stalo smyslem a náplní mého života. Každý máme ve svých rukou volbu toho, jací budeme, nebo jací chceme být. Já jsem se rozhodl. Někdy to není snadné, ale svému rozhodnutí věřím a jdu dál!

Díky sportu hodně cestuješ. Které země jsi si zamiloval a proč?
Jednoznačným favoritem je Itálie. Líbí se mi naturel Italů, jejich bezprostřednost a akčnost. Italská kuchyně. Celkově přístup k životu a láska k cyklistice.


Řekni, máš rád kávu?
I to je jedním z důvodů proč mě učarovala Itálie. Kvalitní a dobré espresso umím ocenit a vychutnat si ho. Po těžkém jídle nebo dokonce po náročném závodě je to pro mě to nejlepší, co mi dokáže srovnat žaludek. Posezení s přáteli u dobrého espressa je po těžkém tréninku oblíbenou kratochvílí.

Co by Tě potěšilo, kdyby se v Čechách změnilo ve vztahu řidič x cyklista – na handbiku jsi pro řadu řidičů asi překvapením, vlastně je spousta řidičů, pro které je i člověk na běžném kole překvapením.
V tomto ohledu jsem docela optimista, protože vnímám tu proměnu k lepšímu na českých silnicích v průběhu několika let. Na straně druhé se několikrát do roka setkám s bezohledným řidičem, jehož agrese je neomluvitelná. Obecně bych si přál, ať jsou lidé více tolerantní, a to nejen za volantem. Protože tolerance v české společnosti chybí. Z pohledu vrcholového sportu nejsem příznivcem cyklostezek a zastávám názor, že cyklista na silnici patří a řidiči to musí pochopit a respektovat. Stejně tak jízda dvou cyklistů vedle sebe, protože nezaberou více prostoru než auto a rozhodně nejedou pomaleji než traktor! 🙂

Máš nějaký vzkaz malým sportovcům, pro které jsi vzorem a chtěli by jít ve Tvých stopách?
V mých stopách nejde jít, v mých stopách se musí jet, ale teď vážně! Buďte sami sebou, nebojte snít a stanovujte si cíle, průběžné i dlouhodobé, protože bez cíle není kam se v životě posouvat!

Jaký by měl být rok 2021, abys před Silvestrem řekl: „Sakra, to byla parádní jízda!“
Mým cílem a přáním je být hlavně zdravý a dělat věci, které v mých očích mají smysl a kterým věřím. Na poli sportovním bych konečně chtěl na Hawaii nebo přihodil třetí titul v 70.3 Ironmanu! A hlavně aby se v Bikeheart mohlo co nejdříve na skvělé espresso! 🙂

Díky moc Honzíku! Ať se daří a brzy na viděnou u nás v Plzni!

Rozhovor: Jiří Trampota – Fitsport

Ahoj Jirko, do Centra cyklistiky nám dodáváš ňamky pro sportovce (tyčinky, gely, ionťáky). Ty sám jsi cyklista jak hrom! Kdy jsi s cyklistikou začal a co pro tebe kolo znamená?

S cyklistikou jsem začal asi ve 14 letech nejprve v cykloturistickém oddílu, pak mě kamarád přemluvil abych se šel podívat na dráhu, a tak jsem zkusil dráhovou cyklistiku. Bohužel po vojně jsem se k cyklistice již nevrátil a dělal všechny možné druhy sportů spíš jako hobby. Asi ve 30 letech jsem začal s partou kluků chodit na hokej který mě moc bavil. Po úrazu kolene jsem se v rámci rehabilitace opět dostal ke kolu, ale jen jako občasné projížďky s klukama. V té době někdo z party navrhl: „Co takhle zkusit Krále Šumavy,“ a tak jsme začali v rámci letní přípravy jezdit trochu na bikách.  V roce 2014 jsme zkusili první závod Kola pro život – Šumavský MTB,  kde jsem skončil 443. celkově a v kategorii 116. V roce 2015 už jsem objel závody 3, umístění byla již lepší, 2016 pak již 9 závodů a založili jsme náš Hobby Team Fitsport. Přestože jsem neměl nijak moc natrénováno jsem celkově skončil 155. a 8. v kategorii. To mě jaksi nakoplo k tomu, abych začal trochu víc trénovat. V roce 2017 sezona začala velmi dobře, kdy jsem dojížděl již do 10. místa v kategorii a celkově do 120. Bohužel na závodech na Orlíku jsem si zlomil kyčel, takže jsem si vystavil stopku do konce této sezony. Naštěstí jsem se dostal do rukou velmi šikovného doktora, který mi nožku velmi dobře opravil, a tak jsem již v průběhu roku 2017 začal opět s tréninkem i v rámci rehabilitace, kdy kolo bylo právě zase tím nejlepším rehabilitačním cvičením. Rok na to, kdy jsem ještě v úvodu roku absolvoval lázně, jsem již zkusil objet 5 závodů. Na Apache Jestřebí hory jsem obsadil 4. místo v kategorii. To mě povzbudilo do dalšího tréninku a po domluvě s kamarádem, který měl velké zkušenosti s tréninkem, jsme se domluvili, že mi pomůže s tréninkovým plánem, což se v roce 2019 začalo projevovat opět ve velmi dobrých výsledcích.  Z 9 odjetých závodů Kola pro život jsem byl 4 x 4. v kategorii, celkově jsem pak skončil 79. a 8. v kategorii 50-60. V letošní trochu specifické sezóně, jsem pak skončil opět lépe než v roce předchozím, a to celkově 63. a v kategorii 5.  Náš team pak obsadil velmi pěkné 4. místo celkově v kategorii Hobby teamy. K tomu se mi letos podařilo vyhrát svůj vůbec první závod v mojí kategorii v seriálu Nova Cup a celkově se mi jezdilo opravdu dobře. 

V loňském roce jsi měl řadu úspěchů na MTB závodech. Jakou výživu používáš při tréninku a před/během/po závodech?

Přesto, že se prodejem sportovní výživy zabývám již od roku 1994, jsem si musel sám přijít během závodů na to, co mi opravdu vyhovuje. Zjistil jsem tak například, že nejde zvládnout při závodě jakoukoliv tyčinku, a když, tak opravdu jen malý kousek, takže většinu závodů jezdím na energetické gely. Kombinuji gely od firmy Amix a Enervit. Jiný před a při, a jiný do závěrečné fáze závodu.  Dále pak používám iontový nápoj, AC salt proti křečím. Před závodem většinou nějakou rychlou kaši, po závodě buď Recovery Max nebo R2. Na regeneraci pak většinou Carbojet Gain, někdy v kombinaci s Isoprime CFM a večer, pokud jsem hodně unavený, Noční regenerační protein. Při trénincích pak používám dle chuti tyčinky Sport Power, flapjacky, rád mám banán případně vafle nebo tousty. 

V naší Osvěžovně si každý host ať už cyklista či náhodný kolemjdoucí může pochutnat na výběrové kávě. Jak to máš ty s láskou k tomuhle kofeinovému elixíru?

Abych se přiznal, dříve jsem kávu moc nepil, když už tak většinou jen Cappuccino, a to jen v restauraci po dobrém jídle, nebo pak v Itálii při lyžovačce s nějakým dortíkem. I doma jsem si spíš vařil jen Karo – obilnou kávu, protože turkovi jsem nikdy nepřišel na chuť. Od té doby, co jsme si pořídili kávovar si dávám alespoň jednu kávu denně jako chuťovku a přiznám se, že vždy nejraději s nějakou dobrotou. Protože rádi jezdíme do Itálie, kde je velký výběr opravdu dobrých káv, tak jsme vyzkoušeli již řadu značek a zjistil jsem, že kolikrát koupíme docela levnou kávu a je výborná oproti někdy značkové předražené kávě. Máme již vytipováno pár druhů, které průběžne střídáme. A když už je řeč o kávě, velmi mile mě právě překvapila, co se chuti týče, právě káva ve Vaší osvěžovně. Je to úplně něco jiného než běžně prodávané kávy, má totiž opravdu velmi zajímavou chuť i vůni.

Proháníš se raději po lesních pěšinách, nebo šviháš po silnicích?

Při trénincích, pokud tomu počasí přeje, většinu km najezdím na silnicích, ale mnohem víc mě baví jízda v terénu, kdy si člověk může opravdu pořádně zablbnout a je víc součástí přírody. Navíc zde nehrozí takové nebezpečí od některých řidičů, kteří mě již nejednou na silnici ohrozili. V lese se potkávám maximálně tak s nějakými srnkami, zajíci, případně jinými cyklisty a turisty .

Jaká je Tvá oblíbená cyklistická destinace?

Mezi oblíbené destinace bych mohl jmenovat spousty míst v naší vlasti, hlavně pak co se bikování týče. Předloni se mi poštěstilo dostat se na Mallorcu, kterou všichni moc vychvalují a je pravda, že tedy opravdu nepřehánějí. Moc se nám tam s kamarádem líbilo, hlavně i co se týče přístupu řidičů k cyklistům. A protože mám rád teplo, tak i nádherné počasí a pěkné kopečky s neskutečnými výhledy nejen na moře. Letos jsem se pustil v rámci přípravy na další sezonu i na zimní bikování, a kolikrát jsem až překvapen, kolik krásných tras v okolí Plzně je. Je to nádherný pocit, když člověk jede po zasněžené trase, kde ten den ještě vůbec nikdo nejel, před Vámi nebo s Vámi závodí jen srny a zajíci a můžete si tak užít tu čistotu a krásu naší přírody a načerpat tak hodně sil, což vzhledem k dnešní době každý jistě potřebuje. Po návratu z takové projížďky se pak cítím vždy mnohem líp, přesto, že tělo kolikrát dostane opravdu pořádně zabrat 🙂 

Uvidíme se někdy na společné Bikeheart vyjížďce?

Určitě ano. 

Jinak Vás moc obdivuji za to, co nejen pro hoby cyklisty děláte a držím palce, ať se Vám vše daří a překonáte i tuto nyní ne úplně příznivou dobu co nejlépe.

DĚKUJEME! 🙂

Rozhovor: Ondřej Cink – Kross Racing Team

Držte si klobouky! Ondra Cink, český profesionální cross-country biker, nám dal příležitost k rozhovoru o kávě a samozřejmě také o cyklistice. Moc si toho vážíme a doufáme, že se vám bude rozhovor líbit!

Partička kolem Bikeheart jsou hobíci, kteří si kávu vychutnávají před vyjížďkou, během vyjížďky i po ní jako součást odpočinku spojenou s klábosením a mlsáním. Jak to máte s popíjením kávy Vy jako profík?

Mám to úplně stejně 🙂. Každé ráno si vychutnávám dva až tři šálky než vyjedu na trénink, a pak podle toho, jaký mám trénink, tak si i někde zastavím na dobrou kávičku. Káva už je dlouho součástí cyklistiky, je to něco jako rituál.

Absolvoval jste baristické kurzy od Doubleshotu. Co Vás k tomu vedlo a jak se Vám kávověda líbí?

Pořídil jsem si domů kávovar a chtěl jsem vědět přímo od profíků, jak to všechno správně ovládat. Takže Ondra Hurtík společně s jeho kolegou z Doubleshotu přijeli k nám domů a kávovar zapojili a rovnou mi Ondra k tomu dal takovej mini kurz. Ale přímo v Doubleshotu jsem na kurzu nebyl.

Letos Vás nejspíš čeká Olympiáda, je to tak? Dokážete si i během přípravy na závody udělat čas na pohodové projížďky s vysedáváním po kavárnách, nebo to bude rok plný dřiny?

Ano, letos mě čeká Olympiáda a určitě i na takové vyjížďky čas je, musí být 😊! Protože cyklistika je tvrdá dřina, tak je potřeba ten tvrdý trénink občas proložit něčím takovým jako je pohodová vyjíždka s kamošema, někde zastavit na kávu :), prostě jen tak sednou na kolo a vyčistit si hlavu. Je to dobré na psychiku, taková odměna za tvrdý trénink, tak to mám já :).

Jaká je Vaše oblíbená cyklistická destinace?

Líbí se mi Livigno a Andorra. V zimní přípravě rád jezdím zase Mallorca a Gran Canaria za teplem.

Máte nějaký vzkaz malým závodníkům, pro které jste vzorem a chtěli by jít ve Vašich stopách?

Jak už jsem říkal, cyklistika je tvrdá dřina, tak to chce hodně makat a nevzdávat to, když to třeba nejde! Ale důležité je, aby to člověka bavilo. Pak je to všechno jednodušší.

Uvidíme se někdy na společné Bikeheart vyjížďce? 🙂

Třeba se uvidíme :). Rád se do kavárny přijedu někdy podívat :).

Foto: Robin Nevřala

Rozhovor: Luboš Martínek – CrossCafe

Pamatujete na ty delikátní dorty z naší vitríny, které vám dodávaly energii, dokud bylo normálně otevřeno? Tak ty tu budou zas – snad co nevidět! Proto vás teď seznámíme s jejich autorem – Lubošem Martínkem. V CrossCafe pracuje už celou věčnost a vymýšlení ňamek je nejen jeho práce, ale hlavně opravdová vášeň! Kromě toho je to cyklista a príma chlápek. Příjemné čtení!

Ahoj Luboši, jseš o 6 hlav vyšší než já, tak vidím rozhovor po e-mailu vlastně jako variantu šetrnou k mé krční páteři. 😃 Heleď, jsi velkej šéf přes vývoj a výrobu všech těch kulaťoučkých dortů a jiných dobrot ve výrobně CrossCafe v Plzni. To znamená, že musíš i dost ochutnávat. Jak se udržuješ ve „slim“ formě?

Zdravím Tebe i čtenáře. Nedělej ze mě monstrum. 203 cm není zas tak moc 😊 Má to velkou výhodu. Když už se hýbu, zapojím hodně svalových vláken a spaluju jedna radost. Navíc, když už vezu ten svůj metrák, nemusím řešit každý gram na kole. 😉   Pokud to umožňuje počasí, rád se proběhnu po nedalekém lese. Sem tam si dám do těla domácím cvičením. Úplně nejraději ale vyrazím někam do kopce s batohem naplněným dobrou svačinou nebo na sjezdovku.

Už jsme společně jednou na kolo vyrazili, bylo to pěkně po červený na Krkavec, takže celkem fuška. Ovšem je to už několik let zpátky. Jak často teď jezdíš na kole?

Přes léto se na kolo dostanu asi jednou týdně. S přibývajícím věkem mě už baví i jízda do kopce. S nejširším cyklo-úsměvem mě však přistihneš někde pod flowtrailem. Postupně jsem na svém HT udělal pár úprav, aby mě to bavilo ještě víc. Určitě budu tuhle disciplínu do budoucna rozvíjet.  

Cyklisté se po celém světě během svých tréninků a vyjížděk zastavují na kávu – hlavně na espresso a nějakou sladkou ňamku. Které dorty z dílny CrossCafe jsou správnou volbou, když máš ještě pár desítek kilometrů na kole před sebou?

Když uvažuju co si vzít sebou do batohu, vyhraje Bannana Bread. Spousta přírodních sacharidů a poměrně malý obsah mouky. Vydrží dlouho mimo lednici. Pokud se naskytne zastávka v naší kavárně, vyberu si osvěžující tvaroháč s malinami. Solidní porce tvarohu a dalších mléčných produktů a sušenkový základ plný vlákniny mi dodá bílkoviny i energii a navíc dobrý pocit. A hlavně chutná báječně.  

Proháníš se raději po lesních pěšinách, nebo šviháš po silnicích?

Kdeže já a silnice. Leda že vede podél velké řeky jako je Labe nebo Dunaj. Jinak dám vždy přednost lesu. Nerad na vyjížďce potkávám auta. A pro rodinné vyjížďky je to vyloženě nepříjemné.  

Jaká je Tvá oblíbená cyklistická destinace?

Rád prozkoumávám lesní cesty na Manětínsku. Na flowtraily to máme kousek na Klínovec.  S rodinou jsme si asi nejvíc užili Elberadweg nebo Lednicko-Valtický areál.  Chystáme se na Dunajskou cysklostezku. Snad to letos vyjde. 

Uvidíme se někdy na společné Bikeheart vyjížďce?

Vážně o tom uvažuju. Musím trochu natrénovat, abych stačil tempu a neztratil sel. 😉

Rozhovor: Ondřej Hurtík – Doubleshot

Ondřej Hurtík

Kdo navštívil Itálii na kole, určitě si všiml, že návštěva kavárny během švihu patří k cyklistické kultuře. Všichni cyklisté vypadají se šálkem espressa v ruce tak elegantně! Tuhle část cyklokultury jsme nutně potřebovali co nejvěrněji přenést i k nám do ČR. Proto už od počátku bylo součástí projektu na vytvoření Centra cyklistiky místo zvané Osvěžovna, kde se každý cyklista a každá cyklistka odmění vynikající výběrovou kávou.

Výběr dodavatele kávy nám zabral pár týdnů – sami máme mlsné jazýčky a ještě potřebujeme parťáky, co s nimi bude radost komunikovat! No a hele, koho jsme vybrali!

Dobrý den Ondro, když jsme se poprvé setkali při schůzce o možnosti spolupráce Doubleshot & Bikeheart, měl jste na sobě triko Rapha – to je celosvětově profláklá cyklistická značka – jste cyklista?

Jsem spíše nadšenec. Na cyklistu najezdím málo. Nejvíce se proháním ulicemi Prahy, kde je kolo většinou mnohem rychlejší než jiné dopravní prostředky. Zároveň tak spojím příjemné s užitečným a aspoň trochu se hýbu. Poslední dobou se čas na nějaké vyjížďky těžko hledá. 

Co pro Vás cyklistika znamená?

Pro mě je to hlavně možnost jak se odreagovat a vypnout. Jsem vyznavačem single speedu, se kterým jsem začal když jsem si předělal Favorita ze svého mládí na městské kolo. A to mě chytlo, ta jednoduchost. Člověk nepřemýšlí nad řazením a jenom šlape nebo šlape ještě víc…nebo tlačí. O to víc je to pivo v cíli zasloužené. Takže jsem posupně očesal i svého Zaskara s silničku. Hlavně v lese na mě většinou koukají jak na exota. A abych se nehnal za čísly a více si užíval jízdu, tak jsem smazal i Stravu. Rozhodně za rok vidím více kilometrů v televizi než najedu.

Na tomhle fešákovi brázdí pražské ulice náš parťák z Doubleshot pražírny, Ondra Hurtík

Cyklisté se po celém světě během svých tréninků a vyjížděk zastavují na kávu – hlavně na espresso. Řekl byste, že to je víc o té pohodičce a cyklistické kultuře, nebo má káva zázračně pozitivní vliv na sportovní výkon?  (nebo tak něco zajímavého o spojení káva a cyklistika, co máte v rukávu 😃)

Rozhodně ta pohoda. Není nad to si někam vyjet, dát si kafe, pokecat a jet dál. Kofein určitě pomáhá nakopnout, ale jedině v kombinaci s dortem! U cyklistů je do hlavně o espressu z jediného důvodu. Kdo má pořád běhat do křovíčka.

Espresso pohledem fotografa Ondřeje Totzauera

Proháníte se raději po lesních pěšinách, nebo šviháte po silnicích?

Obojí má něco do sebe. Nejčastěji ale po silnici po Praze a nejraději v lese. 

Jaká je Vaše oblíbená cyklistická destinace?

Asi nemám konkrétní oblíbené místo. Obecně ale mám rád směr od Prahy na Beroun po všech površích. 

Uvidíme se někdy na společné Bikeheart vyjížďce?

Myslím, že s vámi bych udržel tempo maximálně tak v kavárně.

Tak to je Ondra Hurtík! Doufáme, že se brzy uvidíme zase osobně! 🙂

Závěr roku 2020 společně

Naši nejmilejší hosté, přátelé a fanoušci, jsme moc rádi, že jsme i v tutěch komplikovaných podmínkách měli možnost vás vítat v Centru cyklistiky. Většinu času od otevření jsme se vídali sice jen přes okno, ovšem každá návštěva a slova podpory měly obrovskou váhu! Do konce roku 2020 se ještě 3x ukážeme ve VOKNĚ, tak pokud půjdete kolem, určitě se zastavte pro kávu, kakao nebo čaj.
Najdete nás tu 28. – 30. 12. od 14 do 19 hodin.

Těšíme se na rok 2021, pevně věříme, že bude parádní! Nakonec máme velké plány a i díky všem omezením roku 2020 víme, že nás nic nezastaví.

Espresso pro zdravotníky grátis

Letos otevřené Centrum cyklistiky na plno fungovalo jen pár týdnů, než jsme provoz museli ořezat jen na výdejní okénko z části Osvěžovna. Věříme, že všechny plánované akce co nejdříve zrealizujeme, ale do té doby chceme rozdávat radost tak, jak je momentálně v našich silách. Tak budeme hrdinům z řad lékařů, sestřiček, záchranářů, lékárníků a ostatních zdravotníků připravovat espresso grátis. Snad jim i tahle maličkost dodá sílu do dalších covidích dní! 🤜❤️🤛
Pokud máte chuť, můžete nás v tomhle počinu podpořit tak, že při své návštěvě kávu zdravotnickému personálu předplatíte. 🙏 #kafeodsrdce

MÁME VOKNO!

A to teda pořádný vokno! Tak až pojedete na projížďku/procházku skrz Štruncovy sady v Plzni, zastavte se u našeho okna do dvora a posilněte se kávou, čajem, kakaem nebo si vyzvedněte lahvinku vína na doma. V době otevřeného okna vám samozřejmě rádi půjčíme veškeré vybavení na servis kola. Jsme tu každý den od 14:30 do 17:30 a těšíme se na vaši návštěvu!

Váš tým Bikeheart

Změna jízdního řádu

🔊Přátelé, i nás se týká “změna jízdního řádu”: ✅start je furt v 10:00, ale v cíli musíme být ve 20:00🏁. Taky ubíráme místa k sezení o 5 židlí, tudíž místenku seženete jen v počtu 2️⃣0️⃣ ks. Pořád ještě můžete posedávat na zahrádce ⛱, tak snad alespoň to počasí bude trochu kámoš a nezažene nás do kouta. Naše posádka si každé vaší návštěvy nesmírně cení, tak když budete mít chvilku, navštivte nás!
🤜❤️🤛
Uhasíme žízeň 🧯, zaženeme mlsnou, zlepšíme vám náladu 😊. Na to vemte jed!

A pokud to nevidíte na dlouhé vysedávání, mrkněte na nabídku dobrot na doma 🙂